Homepage / Připravované knihy /

Michal Ajvaz
DRUHÉ MĚSTO
Osamělý hrdina knihy narazí v antikvariátu na knížku psanou neznámým písmem a přinese si ji domů. Tím začíná dlouhé hledání neznámého města, z něhož kniha pochází a jež žije v podivné symbióze s Prahou, na jejích okrajích a na rubu známých prostorů. Vypravěč prochází Prahou za noci, kdy druhé město ožívá, setkává se s jeho obyvateli, svádí boje s jeho zvířaty, uniká před zbraněmi obránců druhého města, sleduje jeho slavnosti a debatuje s jeho kněžími. Přitom se stále snaží porozumět smyslu města, které se před ním rýsuje, a proniknout do jeho středu, který před ním uniká.
Druhé město se dostává ke čtenářům znovu po dvanácti letech, tentokrát zrevidované autorem, navíc s tajuplnými ilustracemi Pavla Čecha.

Přečtěte si ukázku z knihy.


Stanislav Komárek
LEPROSÁRIUM
Stanislav Komárek v současné době učí filozofii přírodních věd na UK. Ve svém oboru je nejen respektovaným odborníkem, ale má nevšední dar jej také popularizovat. Dokazují to mj. esejistické knihy Pitevní praktikum pro pokročilé (2000) nebo Mír s mloky (2003). V připravované knize se jeho oblast zájmů dále rozšiřuje, autorův kultivovaný styl se myšlenkově tříbí i prohlubuje. Eseje různé délky i zaměření jsou sestaveny do celků a objevují se v nich rozmanitá témata: cestovatelská, politická, biologická, environmentální, psychologická, společenská atd.
Ilustroval Karel Stibral.

Přečtěte si ukázku z knihy.


Ivan Wernisch
PÍSEŇ O NOSU / ZAPOMENUTÍ, OPOMÍJENÍ A OPOVRHOVANÍ. Z JINÉ HISTORIE NOVOČESKÉ LITERATURY (OD POČÁTKŮ AŽ DO ROKU 1948)
Píseň o nosu je opatřena téměř stejným podtitulem jako antologie Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (Petrov 2000), také se této antologii podobá, do jisté míry na ni navazuje, není však jejím pokračováním. Tu i onu knihu jsem sestavil z prací autorů, kteří se buď vytratili z obecného povědomí, nebo se do něj nikdy nedostali, ale v Písni o nosu najdete jiná jména, další žánry, prohlédnete si více časových vrstev…
Nechci spekulovat, co je postatou básnického umění, vždyť v tom dozajista nikdy nebude docela jasno, nicméně nepokouší se snad ti, kdož píšou básně, vlastně všichni o totéž? — „Od samých počátků obracíme oči k nebi a pějeme jeden a týž zpěv radosti, úžasu i veliké úzkosti,“ říká Karel Dostál-Lutinov. (z Poznámky editora)

Chystanou antologii je možné z mnoha důvodů považovat za nevídaný ediční počin s podobným významem, jaký má kniha dnes již „zdomácnělá“ — Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (Petrov, 2000, 2001). Mimořádně erudovaný Ivan Wernisch v ní opět jako editor shromažďuje na tisíc literátů, kteří se z nejrůznějších příčin ocitli v kategorii zapomenutých, opomíjených či opovrhovaných autorů.
Editor se ze zásady vyhýbá třídění a shlukování autorů, ponechává stranou jejich náboženské, politické či umělecké vyznání a drží se ponejvíce chronologického řazení (heslo má vždy dvě části: medailon + ukázku). Tento přístup pomáhá naznačit, v jakých souvislostech ten který text mohli čtenáři číst jako čerstvý.

Přečtěte si ukázku z knihy.


Miroslav Fišmeister
TEN STOLEK JE NÍZKÝ
Magicky roztodivná poetika, nevídaný výrazový minimalismus, k prasknutí napínavé lyrické zkratky a hypersenzitivní smutek: to jsou mimořádné kvality originálního debutu mladého brněnského básníka (a také nadšeného milovníka všech zvířat, takřka všech knih, barbara Conana, Velké Británie a televizního seriálu Profesionálové).
Tři v rukopisech samostatně zamýšlené básnické knihy vydané pod synergetickou střechou jednoho svazku.

Přečtěte si ukázku z knihy.


Jana Klusáková
ROK S KOKOLIOU
Knižní rozhovor známé rozhlasové redaktorky Jany Klusákové s Vladimírem Kokoliou, význačným českým malířem, grafikem a kreslířem, jenž se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého (1990). Je docentem na Akademii výtvarného umění, učitelem tajči (díky dlouhodobému zájmu se mu toto čínské bojové umění stalo v podstatě způsobem života); je to i vzdělaný vesničan (žije napůl v Praze, napůl v moravských Veverských Knínicích), hospodář na pěti hektarech lesa, muž vyhraněných názorů na věci pozemské, nadpozemské i na ty v meziprostoru; dále syn, bratr, manžel a otec tří synů.
Vzhledem k renesanční šíři malířových zájmů a znalostí se rozhovor nebude zdaleka týkat jen malování. Jde o rovnocenný dialog dvou sice různých, ale v lecčem spřízněných lidí, v němž pestrý vějíř témat vyvažuje jejich závažnost, v němž hlubší zamyšlení vyvažují jiskry ironie či nadsázky.
Autorský projev Jany Klusákové v sobě spojuje erudovanost, široký rozhled, schopnost vcítit se do svého „protivníka“, přičemž se nevyhýbá nepříjemným či choulostivým tématům. Knihu doplňují reprodukce Kokoliových obrazů a fotografie Víta Klusáka.

Přečtěte si ukázku z knihy.


Emil Bok
JEDY BLAŽENOSTI (BÁSNĚ Z LET 2000 A 2001)
Bezpečnou průvodkyní prchavými verši této sbírky je nezvalovská paní Valérie — žena v množném čísle, heteronymní éterická bytost, která se zjevuje ve stovkách pozic, situací a zárodků příběhů a mizí podle zákonů náhody. S ní autor a jeho prostřednictvím i čtenář prožívá týdny, měsíce a roky divů: paní Valérii jednou nacházíme vprostřed houfu nahých, pištících slečenči mokrých soch, nejčastěji se zjevuje coby malá služtička, obnažená žena, případně milenka v ložnici, ale také na sebe bere podobu staré ženy a chůvy smrti…

Přečtěte si ukázku z knihy.


Bohumil Nuska
O PANÍ VŠEVLÁDNÉ
Docent estetiky Bohumil Nuska, narozen 1932, vydal řadu odborných i beletristických knih (např. Hledání uzlu, Švihova aféra a Kafkův Proces, Padraikův zánik, Okamžiky, Kafkův Proces a Švihova aféra, Tanec Smrti, Ptačí údolí aneb Idylka).
Soubor O Paní Vševládné obsahuje sedm próz, jejichž svorníkem je motiv nanejvýš vznešený i zcela bazální: totiž Smrt. Po dlouhá staletí kulturních dějin lidstva zjevuje se znepokojivá tematika Smrti v rozličných aspektech, kontextech i personifikacích — a nejinak je tomu v těchto prózách.
Úvodní povídky připomínají blíže nespecifikované pozdně středověké, namnoze jakoby pohádkové prostředí; postupně však začnou převládat realistické, časově zařaditelné příběhy. Popisy dějinných reálií mohou místy asociovat tzv. historickou prózu, ve skutečnosti však jde spíše o jistou ironii, neboť vlastním těžištěm Nuskových textů je filozofický náhled, zprostředkovávaný symbolickými obrazy skutečnosti.
Bohatě ilustrováno dobovými kresbami a rytinami.


Milan Exner
OBLAST STÍNU
Děj, jenž je vyprávěn v ich-formě odborným asistentem pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, čtyřicátníkem, který žije v Liberci a snaží se dojížděním do zaměstnání pacifikovat manželskou krizi, se odehrává v čase mezi prázdninami roku 1988 a listopadem 1989. Hrdinovo soukromí je tu paralelou společenské krize, která se ukazuje v dnes již pozapomenutých reáliích, jako jsou absurdní zprávy v tisku, výbuch nálože před KNV v Ústí, podpisová akce „Několik vět“, chalupaření, politická školení či perestrojkový chaos na pracovišti, ať už jde o vysokoškolské prostředí, nebo o prostředí průmyslu, kde v administrativě pracuje vypravěčova manželka a kde se připravuje „ekonomická transformace“. Listopad zastihne tyto lidi „v nedbalkách“, nepřipravené a neumějící si ani představit charakter změn, který je ohlašován politickou akcí, vedenou generací jejich potomků.
I když je tentokrát hlavním tématem knihy rozpad manželského vztahu na pozadí rozpadu společenského, způsob vyprávění nám v lecčem připomene předchozí autorovu prozaickou knihu Svatoušek. Například tím, že obě díla nesou v sobě prvky autobiografie, obě se však zároveň pokoušejí o obecnější, vrstevnatou generační výpověď.


Přemysl Rut
PAN KDYŽ A SLEČNA KDYBY (KNIHA O PŘÍBĚHU)
Nejstarší eseje knihy psal autor počátkem 90. let na obranu příběhu, jenž se tehdy zdál být synonymem schématu a poznávacím znamením literatury komerční a pokleslé. Od té doby prestiž příběhu značně vzrostla, jsme dnes ochotni v něm vidět dokonce projev přirozené lidské touhy po mýtech a velkých vyprávěních. Rutova kniha tak už nemusí příběh bránit, tím svobodněji však může objevovat rozmanitost jeho podob a také podmínky jeho působivosti. Bere přitom v úvahu příběhy staré (stěhovavé fabule pohádek, pověstí, exempel a novel), pak příběhy, které měly to štěstí, že zaujaly a inspirovaly Williama Shakespeara, a posléze příběhy, s nimiž pracují autoři novodobí. Kniha není naratologickou studií. Vznikla z autorovy potřeby příběhy nejen vyprávět /Náměsíčný průvodce Prahou (1991, 2003), V mámově postýlce (2000), Strašlivé Čechy, děsná Morava (2003)/, ale proniknout aspoň na okraj jejich tajemství.


Blumfeld
PERPLEX
Hlavním „hrdinou“ generačního románu Perplex je pohybující se katedrála, která se v lednu 1989 dává do pohybu a směřuje pomalu od města Mostu českou krajinou ku Praze, kam dorazí 17. listopadu téhož roku. Dalšími hrdiny románového příběhu jsou ti, kteří byli v okamžiku „rozjezdu“ na palubě kostelní lodi, a pak další, kteří „přistupují“ během cesty. Jedna z postav prožívá život ve dvou rovinách — objevuje škvíru v čase. Navštěvuje obden středověk a vždy znovu se vrací do aktuálního času a prostoru, posledního roku komunismu v Čechách…


Jiří Kratochvil
NESMRTELNÝ PŘÍBĚH
Nové vydání vysoce ceněné a dnes již nesehnatelné prózy, která vyšla roku 1997. Hrdinka knihy vypráví o neuskutečněném setkání s někým, kdo k ní po celý následující život hledá cestu ve zvířecích podobách. Nesmrtelný příběh je vlastně originální variantou pohádkové legendy o krásce a zvířeti.


Iva Pekárková
ŠEST MILIARD AMERIK
Kniha na pomezí hodně nezvyklého cestopisu a hodně nezvyklého průvodce po těch nejméně známých zákoutích Spojených států, zároveň i myslí „domorodců“. Autorka, která důvěrně zná oba světy, českému čtenáři předkládá Ameriku takovou, jak ji nelze poznat z filmů ani z několikatýdenní návštěvy. Zajímavě a vtipně popisuje jednotlivé aspekty amerického života i „principy“ té země. Próza poučí a pobaví jak čtenáře s rozsáhlými znalostmi o USA, tak i čtenáře s rozsáhlými neznalostmi. Doplněno neotřelými ilustracemi Jany Krejčové.


Sylva Fischerová
KRVAVÝ KOLENO
Sbírka Krvavý koleno představuje dozajista básnický vrchol dosavadního autorčina úsilí. Tíživé — starozákonní i jiné — spirituální motivy snoubí se originálně s básnířčiným teď a tady, které má často podobu rovněž nelehkou, vždy však vyváženou až jakoby dětskou hravostí a jazykovou nápaditostí.


Bohuslav Vaněk-Úvalský
KILIÁN
Kilián je literární groteska. Chlápek, co nemá nic — ženskou, peníze ani postavení, a chtěl by to změnit. Čím víc se snaží, tím víc se zaplétá do vlastních pastí. Hledá dobrou cestu, jenže žádná taková není. V Nuslích nerostou stromy do nebe. Ale v hotelu Splendid ano. Má ovšem smysl celý měsíc spořit na jednu jedinou noc v luxusu? V hotelových chodbách není Plavcem z účtárny. Stává se tam Mr. Kilianem, slavným režisérem hudebních klipů. A miláčkem smetánky. Jenže kde vzít peníze na všechny večírky? A kde vzít peníze, aby mohl pozvat světoznámou operní pěvkyni na rande? Možnost je jediná — rozšířit sféru vlivu. Jenže je to sebezničující. Dluhy mu vyskáčou i z míst, kde by je nečekal…
Prozaik Bohuslav Vaněk-Úvalský je suverénním vypravěčem a konstruktérem příběhů, jakých má současná česká literatura nedostatek.


Ivan Wernisch
DOUPĚ LATINÁŘŮ
Bizarní, zdánlivě prozaická kniha: gnómické texty s hrdinným Bedřichem či dehonestovanými velikány českých duchovních dějin mají svou čirostí, dokonalou mírou slov a nakonec i intencí k poezii mnohem blíž než k próze, jak ji konvenčně chápeme. Sametově jemný humor Doupěte latinářů přikrývá hřebíky fakírského lože.
Nové, opravené a výpravné vydání.